|
|
Židé v německých a rakouských ozbrojených silách 1914 -1945
Hervíř, Pavel ; Vlnas, Vít (oponent)
Předkládaná rigorózní práce si klade za cíl představit vývoj židovského etnika v německém jazykovém prostorou, dále pak zmapovat a přiblížit jeho účast v obou světových válkách, ve kterých jeho zástupci bojovali nejprve v armádách centrálních mocností, později pak na straně Třetí říše. Vedle chronologie válečných událostí je zde popsán především strukturální vývoj německých a rakouských ozbrojených sil s ohledem na židovské etnikum obou zemí a jejich výkon vojenské služby od okamžiku zavedení všeobecné branné povinnosti až do německé kapitulace v květnu 1945. Velmi podrobně je zde zmapováno a popsáno sčítání Židů v německé armádě, zahájené 1. listopadu 1916, i jeho politické důsledky v poválečných letech. V kontextu vývoje Velkoněmecké říše a německých Židů je zde představen a popsán komplex nacistických diskriminačních právních norem i jejich vazba na německou brannou moc. Práce dále obsahuje krátké osobní příběhy vybraných židovských válečných veteránů z první i druhé světové války, doplněné řadou osobních informací, čerpaných převážně z vojenských archivů. Práce je rozdělena do několika částí. Úvodní část zahrnuje stručnou historii židovského etnika v německy mluvících zemích střední a východní Evropy od středověku až po 18 století, s důrazem na vývoj Pruska a Rakouska. Následující kapitola...
|
|
|
Politika Pruska a velmocí v závěrečné fázi sjednocení Německa 1865-1870
Ďásek, Martin ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Období mezi léty 1864/1865-1870 představuje vrcholnou fázi sjednocení Německa, v níž Prusko dokázalo rázným postupem a dvěma rychlými válkami eliminovat své protivníky - Prusko a Rakousko. Cílem diplomové práce je na základě studia pramenů a relevantní literatury prezentovat a kriticky analyzovat pruskou zahraniční politiku. Autor se zaměřuje na zhodnocení faktorů, které ovlivňovaly rozhodnutí pruského ministerského předsedy, respektive představitelů evropských mocností, a klade si otázku, zda se Bismarck pouze přizpůsoboval okolnostem neodvratně vedoucím k válce s Rakouskem, či zda je urychloval a přímo vytvářel, a soustředí se na vztahy s Francií, která se ze všech velmocí nejvíce stavěla na odpor německému sjednocení. Studie klade důraz na metody a postupy, jimiž Prusko dosáhlo toho, že se do jeho konfliktu s Vídní a Paříží nezapojila některá z evropských velmocí, a upozorňuje na úskalí výzkumu okolností vedoucích k vypuknutí prusko-francouzské války. Klíčová slova Prusko, velmoci, Německý spolek, sjednocení Německa, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, zahraniční politika, prusko-rakouská válka, prusko-francouzská válka, Napoleon III. Key words Prussia, Great Powers, German Confederation, Unification of Germany, Empire of Austria, Austria-Hungary, foreign policy, Austro-Prussian War,...
|
|
|
Vznik pruského království
Judina, Valerija ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vznik pruského království v kontextu mezinárodních vztahů. Sleduje vývoj braniborského kurfiřtství a hohenzollernského rodu před nástupem Fridricha III., přičemž vzestup země ovlivnil nejvíce jeho předchůdce Fridrich Vilém - Velký kurfiřt. Fridrich pak otcovo dílo dokonal, když se mu obratným vyjednáváním s podporou císaře Leopolda I. podařilo vytvořit nezávislé pruské království.
|
|
|
Druhá Válka o Šlesvicko a její důsledky pro Evropu
Ďásek, Martin ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce pojednává o druhé válce o Šlesvicko coby o střetnutí, které vedlo k daleko vážnějšímu konfliktu, jakým byla prusko-rakouská válka v roce 1866, respektive prusko-francouzská válka roku 1870, jelikož tato událost a její důsledky byly přímými důvody k válce mezi dvěma německými mocnostmi. Analýza rakouské pozice v Německém spolku ukazuje, že Rakouskou již nemělo dostatek sil a vlivu, aby mohlo hrát prim v německém prostoru, a dominance Bismarckova Pruska byla nevyhnutelná. Dále se práce věnuje k příliš sebevědomé dánské politice, která se stala impulsem k válce, v níž Dánové nemohli zvítězit. Druhou válku o Šlesvicko je nutno vnímat jako jednu z nejdůležitějších událostí, která vedla ke sjednocení Německa. Rozbory nejen primárních zdrojů, jakými jsou dopisy a eseje tehdejších politiků, objasňují, proč Bismarck uspěl a stal se jedním z nejmocnějších mužů své doby. Jasné vítězství ve válce i na poli diplomacie otevřelo cestu k německému sjednocení. Dánské království bylo sraženo na kolena, král Kristián IX. převedl práva na vévodství do rukou Rakouska a Pruska a staletý svazek mezi Dánskem a vévodstvími tak skončil. Dánské království ztratilo vliv v evropských záležitostech, zatímco Prusko směřovalo k vytvoření Německého císařství. Klíčová slova Německý spolek, Prusko,...
|
|
|
Obraz Pruska v českých středověkých pramenech
KOCOUREK, Josef
Cílem bakalářské práce je pokus o rekonstrukci obrazu Pruska na základě studia českých středověkých pramenů. Časové vymezení této práce odpovídá zhruba období od 10. až do 15. století. Tedy období od prvního styku, který se mezi oběma regiony uskutečnil v rámci misijní cesty sv. Vojtěcha, až po konflikty mezi řádem německých rytířů a polsko-litevským soustátím, které se odehrávaly na území Pruska. Struktura práce je poměrně složitá. První kapitola je zaměřena na obecné dějiny Pruska do příchodu řádu německých rytířů, následující kapitola se věnuje obecným dějinám řádu. Tato kapitola je rozdělena na dvě části: - první podkapitola se zabývá obecnými dějinami řádu německých rytířů od jeho vzniku do roku 1525 - druhá podkapitola pak popisuje dějiny řádu v český zemích Následuje kapitola s názvem Česko-pruské styky v 10.-15. století, která obsahuje výčet kontaktů, které proběhly mezi Českým královstvím a Pruskem. Každý významnější kontakt je zasazen do politického kontextu dané doby. V hlavní části této práce je pak analyzován český obraz Pruska na základě českých středověkých pramenů. Tato kapitola je rovněž rozdělena na dvě části: - první podkapitola se věnuje obrazu domorodých obyvatel Pruska v časovém rozmezí 10.-14. století; - druhá podkapitola pak analyzuje, jaký byl obraz řádu německých rytířů v českých zemích v letech 1204-1466. Obě tyto části mají za úkol interpretovat obraz, ať už domorodého obyvatele, nebo řádu německých rytířů v daném období a rovněž reflektovat jeho případný vývoj v průběhu vymezeného období. Hlavním otázkám této práce a odpovědím na ně je věnován závěr této práce. Především, jak byli reflektováni domorodí Prusové v českých pramenech? Měnil se postupem času tento obraz? Pokud ano, tak jak se na základě zjištěných skutečností měnil či vyvíjel? Jak byli němečtí rytíři reflektováni v českých středověkých pramenech, od jejich příchodu do Českého království až po konec tzv. třináctileté války. Jak se v tomto vymezeném období měnil a vyvíjel obraz řádu a proč?
|
host ::
RSS.